Historie osady Kamenice

Další osadou, patřící k Nedrahovicím je Kamenice. Kamenice je rozložena na březích Kamenického potoka v hluboké rokli, kterou vymlel kdysi dravý proud a nakupil na sebe navalené kameny, jinde je zase rozmetal na všechny strany. Proto má osada případné jméno Kamenice. Již od 14. století zde stával poplužní dvůr se sídlem vladyků, kteří se psali Kameničtí z Kamenice. Kromě vladyckého sídla zde bylo ve 14. století několik selských dvorů, mlýn a krčma. Před rokem 1534 je na Kamenici připomínán Ondřej z Chmelného a po něm Lidmila z Nového Dvora, která zdejší dvůr prodala v roce 1537 Janovi z Kalenic na Nedrahovicích. I potom měla Kamenice pohnuté osudy. K panství na Chlumci náležela od roku 1697.

Na pravém břehu potoka u mostu stojí zvonička. Je téměř čtvercová a má na střeše věžičku s osmi sloupky a se zakulacenou stříškou. Vnitřek zdobí obraz sv. Václava a sošky svatých. Zajímavou technickou památkou je kamenná lávka.

Ke Kamenici patří i bývalý chlumecký poplužní dvůr, dřívější ves a od 16. století tvrz Čachořice. Je asi 2,5 km jižně od Kamenice na návrší (508 m n. m.) mezi lesy. Jako ves se Čachořice prvně připomínají v roce 1382. Před rokem 1545 patřily Lidmile z Nového Dvora. V roce 1572 byly odděleny od Nových Dvorů a pak náležely Ladislavu staršímu Měděnci z Ratibořic, který vystavěl vedle dvora dřevěnou tvrz. Zde později hospodařil Ladislavův syn Jan. Za účast ve vzpouře českých pánů proti Ferdinandu II. byly Čachořice i Nové Dvory Janu Měděnci odňaty a v roce 1623 prodány Polyxeně z Lobkovic. Tak byly připojeny ke Chlumci. Již tehdy byla tvrz velice chatrná a tak byla po roce 1667 zbořena. Ve stejném století ves zanikla a zůstal tu poplužní dvůr a myslivna. Dvůr byl na základě pozemkové reformy v letech 1922 – 1923 rozparcelován.

Kamenice má svého významného rodáka - Josefa Bartáka, který se zde narodil v roce 1844. Po studiích na gymnáziu v Praze a vojenské službě hospodařil s rodiči na statku a pomáhal v kancelářských pracích starostovi. V roce 1874 se přiženil do Jesenice a stal se obecním starostou. Byl jím vzorně 10 let. Později byl tajemníkem veliké obce nedrahovické, členem okresního zastupitelstva a okresní školní rady a nakonec okresním tajemníkem. Byl neúnavným pracovníkem jak v úřadě, tak ve veřejném životě. Mimo jiné založil a vedl od roku 1882 kroniku nedrahovické obce. Zemřel v roce 1923. Josef Barták patří k nejzasloužilejším veřejným pracovníkům našeho kraje.

Prameny: Habart,Č.: Sedlčansko, Sedlecko, Voticko, vydal Alfaprint nákladem měst Sedlčany, Sedlec-Prčice a Votice, 1994